|
V následujících odstavcích jsou kopie vaších e-mailů, které jste nám poslali vy, účastníci Kopřivnického Drtiče 2005. Texty jsou jen okopírované, neupravované a tak omluvte absenci diakritiky. Za všechny vaše názory (pochvaly i výtky) děkujeme, pomáhají nám při organizaci dalších ročníků. Za všechny organizátory pořadatel Roman
Ahoj přátelé, letošní Drtič byl náročnější než loňský, ale tak to má být. Dobrý pocit z absolvování mi kalí jen ztráta brýlí, který jsem musel potratit někde kolem dojezdového stanu. Značka Alpina, šedé, žluté skla. Kdyby náhodou někdo takové našel, rád si pro ně přijedu. Moc díky a hodně sil pro přípravu dalšího ročníku Drtiče. Michal, Ostrava
Ahoj Romane, vcerejsi Drtic byl naprosto skvely...no ikdyz parkrat jsem se proklinal, ze jsem to nezkratil. :) Ale ten Javornik na konec byl fakt nekonecny. Opravdu se vam to povedlo. Za 100,- obcerstvovacka a tak bohata tombola v cili. I znaceni jste meli v pohode, teda az na tech odlehlejsich mistech kolem te Bumbalky to moc znacene nebylo... A pak taky kdyz se sjizdelo do Valasske Bystrice. Ale nastesti jsem nikde nebloudil. ;) Pristi rok prijedu urcite zase, jeste urcite splasim nejake dalsi silence. Ale myslim, ze se urcite jeste uvidime na nejakem treninku nebo tak neco. Nuf neco rikal, ze chce vyrazit na Lysou, nevis kdy? Jo a budete delat tu vyjizdku na Pustevny jak loni? Jinak jeste jednou pred vami smekam, jak skvele jste to meli zorganizovane. S pozdravem Michal Ch.
Ahoj Romane ! v krátkosti: naše spokojenost s Drtičem '05: ANO ANO ANO! jak bychom popsali Drtičský okruh: SUPER, technický, takový ryze přírodní ;-) jak bychom popsali Beskydy: BEZVA, BOMBA, PARÁDA, ŠPICA... ! jak hodnotíme organizační zajištěnost akce: info-servis pomocí e-mailingu: jedinečný, hodně nám např. pomohla varovná fotka s křižovatkou na hřebeni (od Třeštíku pod Vysokou) - na místě se mi hned vybavila a díky Tvému návodu jeli jsme správně, pořád rovně značení v terénu: perfektní celkové organizační zvládnutí akce (známky jako ve škole): 1 drobné připomínky: - příště prosíme více banánů na občerstvovačku (na nás už nezbylo) - více wapek na čištění kol + osvětlení prostoru Ale to jsou fakt drobnosti, žádné výhrady nebo kritika. Ještě jednou díky za skvělou akci, do Drtiče '06 s námi ROZHODNĚ počítej! Tomáš
Ahoj Romane, tak musím říci že Beskydy jsou super moc jsme toho nenajezdili(počasí a zranění), Pustevny 5x z toho 3xjinak, Čertův mlýn-Kněhyně nářez, dobré sjezdy někde super výjezdy. Hned první den jsem si zvrknul kotník ale šlo s tím jezdit ikdýž to dost bolelo. Jeden večer jsme byli v Kopřivnici v baru Sherwood a tam jsem se bohužel zranil podruhé (boxovací pytel až na desku za tím pytlem) naražená ruka a to tak že jsem měl po ježdění, ale stejně jsem jezdil ale jen tak zlehka, udělal jsem s tím kotrmelec na sjezdovce z pusteven :-), ovšem dvě věci nám nevyšli: výjezd na Lysou (počasí vždy když jsme vyjeli tak jsme příšerně zmokli) Drtič, z těchto dvou důvodů jsme usoudili že příští rok Beskydy rozhodně zopakujeme a dojezdíme co jsme nestihli. Já se teď budu tak 14 dní léčit mám modřiny po celém těle :-) Veliká spokojenost Beskydy rulez PS:promiň je to trošku zmatené ale píšu to v rychlosti Jakub
Ahoj Romane, určitě nejsem sám, kdo ti napíše zážitky a pocity na mejl. Letos jsem si koupil kolo a vzal jsem to pěkně vážně. Samozřejmě, že mě zajímalo také jestli existuje nějaký amaterský závod, až jsem narazil na drtič, to slovo nebo respektive ten název vůbec není od věci. Musím na začátku říci, že jsem velice podcenil obutí kola, takže několikrát jsem to těžce pocítil Měl jsem sice od novoti pláště 1,9, kde byl dobrý vzorek do terenu, ale když s tím kolem nalítáš zhruba 1500km tak se to musí na dezénu potvrdit. Byly to vyloženě olačky, kde na té gumě jsem měl vzorek z boku. Poprvé jsem toto pocítil, když jsem odjížděl z Pusteven na Martiňák. Jel jsem tou cestou, tak jak jste psali v mapě a to se mi hrubě nevyplatilo, měl jsem jet klasicky cestou. Sletěl jsem ze srázu a měl jsem co dělat, abych neskoinčil dole na cestě, odneslo to sedátko(pokřivené), ztratil jsem cyklocomputer a pokřivil jsem si rohyNež jsem kolo dal dohromady, tak jsem tam zabil aspoň půl hodiny. Další maras byl z Martiňáku na Mezivodí, tam jsem se z kopce vyšil 2x, někteří borci se přímop v tom vyžívali. Jeli z kopce jak šílení. V tu dobu jsem si řekl, že bude lepší nepoužívat spd pedály a nohy mít volně na nich položené. Ještě , že sem měl takovou intuici, která mě zachránila od velkého maléru. Po Tanečnici to bylo vše v pohodě, ale to start. pole tak prořídlo, že jsem měl pocit, že už jedem sami. Na Tanečnici se nás v jednu chvíli sešlo asi 15 lidí a bavili se o tom jak dál pojedou. Já jsem byl mezi 4, ktří jeli tu delší trasu, samozřejmě, že mi ti borci ujeli, ale nebylo to z důvodu, že bych měl baterky v čudu, ale byl jsem hodně obezřetný z důvodu terénu.V podstatě od Tanečnice až po Ptáčnici jsem jel sám což bylo velmi frustrující, nehledě na to, že se velmi rychle blížil večer. Když jsem sjížděl z Ptáčnice, byl tam takový hrubý kamenitý štěrk, říkám si tady to trošku pustím, jenže sotva jsem to dořekl už jsem letěl luftem, ještě štěstí, že jsem neměl ty nohy v spd. To mě tak nasralo, že jsem si řekl v klidu dojeď a na Javorník už se vyser. Když jsem sjížděl z Ptáčnice, hádej kde jsem dojel. Do Malé Bystřice, to je zhruba 6km od Valašské Bystřice. Tam jsem narazil na spřízněné duše ze závodu, mimochodem byli také z Ostravy. Ptal jsem se jich, jestli neví, kde je třetí tajná kontrola, měla být někde v Val. Bystřici, ale tam už se mi nechtělo vracet. A možná jsem měl, protože dojal mě tam jeden z borců, když jsem se ho ptal na zážitky tak mi odpověděl, že ho nemám otravovat z cipovinami, že má svých problémů dost - to mě tak nasralo, že jsem si řekl, že fakt někteří lidi jsou idioti z principu, příště by jsi tam mohl napsat Rome, že psychicky slabým jedinců je vstup na tento závod zakázán!! Musím fakt říci, že jinak ten závod byl super a příště už si jedu pro placku! Mrzí mě, že jsem ji neobdržel za tento závod, ale podmínky byli pro všechny stejné. Mám k tobě prosbu napiš mi nějaký velký okruh po Beskydech, který se dá jet jen po cestě! Díky a s pozdravem do dalších úspěšě zorganizovaných ročníků ti přeje Florek René, Ostrava
bylo to fajn, nechápu lidi, co si stezovali na pocasí-melo prset celý den a prselo jenom chvilku ! ráno jsem zaslechl hovor úcastníku - co si obleceme ? - podívej na poradatele, oni to tu znají, tak podle neho! terén byl takový beskydský - takze nám, co jsme zvyklí, to ani nepríjde ;-) delsí to nedelejte i tak jsem byl druhý den celý rozDrcený zdraví vlastík z karviné
Kopřivnický Drtič na trekingovém kole? Proč ne! :-) Proč trekkingové kolo? Protože bajka jsem neměl k dispozici. Inu co, řekl jsem si, alespoň podráždím bajkery na celopérech a zajedu si na Pustevny, vždyť jsem tam letos ještě nebyl. A tak jsem vzal mamčino "nákupní" kolo, ráno vyměnil pedály za SPD, dofouknul kola a jel. Ráno jsem přijel na stadion a ty nechápavé pohledy si budu pamatovat do smrti. Hlavně po té, co jsem si slavnostně připevnil Drtičovskou cedulku na řídítka. Nebyla to švanda, na ty úzké vlaštovky, ale když na nich mamka odveze celý sobotní nákup, tak proč bych tam já nemohl upevnit jednu cedulku! Chvíli napětí před startem jsem strávil přemýšlením, jak dozadu mám jít, ať moc neprovokuji. Nejel jsem Drtiče poprvé, abych věděl, co to znamená odstartovat do prvního kopečku. No a plán byl následný. Nechám se všemi předjet ještě na stadionu, pak zahnu doleva a po cestě to objedu do Vlčovic. Stejně začne pršet, tak se podívám jen na Pustevny a pofrčím domů. A už je tady start. Zůstávám přilepený k bednění a dívám se, na tu masu bahnachtivých bajkerů. Pomaličku se to rozjíždí a mi nepřecházejí oči z titaniku do Morati a dalších lahůdek, většinou celoodpružených. Tak se zařadit, vyjet ze stadionu a šup - doleva :-) Nejsem srab ani lenoch, jen se mi nechtělo si zprasit kolečko hned z kraje. Tak jsem do toho šlápnul a ve Vlčovicích jsem se před mostem s tichou duší připletl do nekončícího hada bajkerů se zelenými cedulkami na řídítkách. Za Frenštátem jsem se zastavil v avizovaném cykloshopu koupit si pro jistotu náhradní duši a pak rychle spolu s ostatními po trase směrem na Pustevny. No, musím se přiznat, ta asfaltka lákala, ale v loňském roce to byl jeden z nejhezčích výjezdů, tak jsem do toho šlápnul a jel předjet pár bajkerů po lesní cestě. Myslíte si, že jsem na tom fyzicky dobře, když jsem je předjížděl? Chyba lávky! Ten trekking nemá tak lehké převody jako horák!!! A abych udržel alespoň přijatelnou frekvenci šlapání, musel jsem jich pár předjet :-) Ale spěchat jsem nemusel. První tajná kontrola - první pořádné pokecání s lidmi a první svačina. Vůbec mi to nevadilo, spíše naopak, byl jsem rád, že budu mít kontroly dvě. Tajnou a tu na Pustevnách, kam jsme dojeli v pohodě za chvíli. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem z hrůzou zjistil, že je docela obstojné počasí? Ten Roman musí být šaman, že si po těch předcházejících dnech vymodlil takovou pohodu. Zavzpomínal jsem na svou první účast na Drtiči a v hlavě se zrodil plán. Sjedu to kousek po asfaltce a pak si to vystoupám po lesní cestě, na kterou se napojuje červená a dojedu na Martiňák! Stačil jsem ještě rychle docpat dlaší svačinu, koupit pohled, orazit bumažku a už jsem svištěl dolů. No a pak funěl naohru. Překvapilo mne auto Policie ČR, ale co, blatníky, odrazky, brzdy i zvonek jsem měl, tak co :-) Na Martiňák se jede nádeherně, zvláště když máte pláště 37 mm široké, jako já - teda mamka na svém nákupním kole. Na Martiňáku bylo moc fajn. Spousta bajkerů, dobrá voda na záchodě (k další svačině bylo potřeba doplnit flašku) a hlavně mne hřálo vědomí, že nepojedu blátem, ale svezu se dole po asfaltce, jako před pár léty. Cesta dolů býla úžasná. Bez šlapání, jen občas přibrzdit. Jenže kam jsem měl dole odbočit? Do tepla a sucha, nebo směrem na Slovensko? Neprší, tak na slovensko. Tedy alespoň na Bumbálku. Blátem jsem sice nejel, ale táhlé stoupaní na asfaltce s adrenalinovým provozem těžce naložených osobních aut také prověřilo mé psychické schopnosti. He he he, ještě teď se musím smát, když si vzpomenu na pohledy zablácených bajkerů na mé čisťounké a lesklé kolo. Dokonce se zeptali, jestli je někde po ruce WAPka :-) , ale hrdě jsem se přiznal, že jsem to objel po cestě. Takže, 4 razítka by byla v suchu. Jenže, v loňském roce jsem mezi Bumbálkou a Třeštíkem narazil na tajnou kontrolu. co teď? Kolo to musí vydržet - co kdyby! A byla tam!!! Mrška jedna malá, hezká a červená :-) Tomu říkám úlovek! Jel jsem jen na Pustevny a už jich mám pět... Když jsem dojel na Třeštík a opět posvačil, stejně jako na Bumbálce, začalo asi další sobotní dilema. Dolů, po cestě? Je to pohodlnější, šeptala mi přirozená lenost. Ale ten hřeben je tak nádherný, šeptalo mi pokušení do druhého ucha. No co, zatím jsem vždy jel přes Vysokou, tak to zkusím poprvé objet. A jel jsem. Cesta byla nádherná, jen ve sjezdech jsem byl hodně opatrný, ať neprocvaknu duše. Proto mne předjelo tolik lidí. A žen. Dokonce jsem se nechal předjet i bajkerkou, která tak trochu nedobrovolně opustila kolo a aby šetřila trochu pokroucenou nohu, jela jen na "půl plynu". Znáte ten pocit, jako že se má něco stát? Tak ten pocit jsem neměl. Proto mi asi zůstala v ruce řídítka i s představcem, když elegantně opustila sloupek vidlice. Nelehnul jsem si, rovnováha by byla zatím dobrá, ale když jsem měl v ruce řídítka a zmáčkl jsem brzdu, tak se kolo zastavilo. To by bylo fajn. Jen moje tělo setrvačností hrnulo dopředu a zastavilo se až o tu hrozivě vyčnívající trubku... Chvíli jsem vzpomínal na všechna slova, která utiší bolest, ale musím zaklepat na dřevo, bylo to těsně vedle a na funkci to vliv mít nebude!!! Jen jsem poprosil kolem projiždějící bajkera, ať mi to vyfotí. Ten to cvaknul telefonem, našrouboval jsem představec tam kam patří a v klidku dojel na Soláň. To byla nádhera! Nejen tolik spokojených tváří nad haluškami a pivem, ale hlavně to počasí. A také další svačina :-) No a sedmá kontrola!!! Nebudu už moc zdržovat. Ze Soláně jsem to vzal po cestě do Rožnova, abych se omluvil kolečku, že ho tak trápím. Z Rožnova jsem zvolil mou klasickou trasu na Pindulu, že už to zabalím. To bych se ale na Pinduli nesměl zeptat, kolik je hodin. Byly teprve dvě a tu jsem si vzpomněl, že po asfaltce z pod skokanských můstků jsem jednou vyjel na Javorník za necelých 40 minut. Vytáhl jsem mapu a začal zvažovat. Po modré tedy určitě ne, řekl jsem si, tolik kolmých vrstevnich se mi vůbec nelíbilo. Ale kousek pod Pindulí je lesní cesta, která vede až na křižovatku pod vrcholem Javorníka! A bylo rozhodnuto. Cesta byla ze začátku náročnější, ale pak to byla skoro vrstevnice. Tak jsem do toho šlápnul, abych mohl v zápětí ochutnat tvrdost kamením zpevněné a lehce zabahněné cesty. Naražený loket a bok, to bych snesl. Protržené obě rukavice, to už mne docela zlobilo, ale když jsem se podíval do rukavic, začervenalo se mi před očima a raději jsem neposlouchal, jaká slova opustila má ústa. Další cesta už byla velmi pomalá. Nejen že ruce trochu bolely, ale počáteční elán se trošku začal ztrácet. Cestu na vrchol Javorníku jsem přetrpěl, ani nevím jak. Dokonce jsem šel i chvíli pěšky. Přece to takový kousek pod vrcholem nevzdám! A nevzdal! Jen jsem pak málem vzdal pokus o umytí rukou mýdlem nahoře v chatě. Štípe mne to ještě teď, když to píši, hlavně ta shrnutá kůže na pravém zápěstí. Stačila ale svačina a pár zahřmění a byl jsem na cestě dolů. A porpvé v životě s osmi razítky! V polovině kopce jsem zastavil, a v klidu poučen ze své obvyklé netrpělivosti jsem si oblékl pláštěnku a čekal, že ta přeháňka přejde. Ale ona ne a ne přejít. Co teď? Nic. Prostě už to dojedu, budu mokrý tak jako tak. Po vzoru silničářské mládeže jsem vytáhl mikrotenové sáčky od svačin, natáhl je na boty a vyrazil vstříc vodní koupeli. Nikdy bych neřekl, že v pěti centimetrech vody to tak špatně brzdí. Ale kvůli tomu mamce nebudu kupovat na nákupy kotoučové brzdy, ne? :-) Nemám si na co stěžovat. Za celou cestu jsem nepíchl, Stará dobrá ACERA X šlapala hlavně díky Grip Shiftu jako hodinky a ani cesta za vytrvalého deště z Frenu do Kopřivky (samozřejmě okolo, po cestě) nevyvolala technické problémy. To ale nepočítám různá oslovení, která jsem si v duchu dával. Ale těšil jsem se na grilovaný párek, který měl být v cíli... A byl tam! Párečky, klobásy, polívečka... Pro to se vyplatí žít :-) A s osmi kontrolami se vyplatí si zajít do stanu i pro medaili. Mám radost, že ji mám, přestože se cítím provinile, že jsem si to tak zkrátil a místy to objel po cestě. Omlouvám se všem, na které se medaile nedostalo, ale ani jsem nedoufal, že bych ji mohl získat. Tak jsem se raději ztratil ještě před tombolou jako pára nad hrncem, ať dojedu domů za slunečního svitu. Přeci jen je to směrem na Místek ještě pár kilometrů a už mi začalo docházet jídlo... Tak to byl můj letošní Drtič. Děkuji firmě Fort, že její trekingové kolo Auriga toho tolik vydrželo, děkuji výrobcům všech mých svačin, děkuji pořadatelům za příjemnou akci, děkuji všem borcům, kteří přes vypětí sil dokázali pozdravit (všichni) a těším se, že příští rok provětrám zase horáka. PS: Kopřivnícký Drtič není závod, proto ho není možné vzdát! Vlastik
ahoj bylo to super jako loni diky :) jeli sme na pohodicku po trase az na solan a tam pak po asfaltu do koprivnice pri sjezdu ze solane nas chytnul dest tak sme byly chvilku v autobusovy zastavce. trosku sme netrefili objezd vysoky takze sme jeli pres vrchol ale nelitujem protoze byl krasnej vyhled. podle mapy me prislo ze mame jed porad po cerveny ale ais ne :) Minulej rok sem to tam taky netrefil ale uhnul jsem jeste pred vysokou takze snad pristi rok uz to najdu. Zazemi super stadion asi lepsi nez ta chata ikdyz tam se me vic libil ten prijeze po sjezdovce, ale plochodrazni stadion taky neni spatnej dojezd :) jediny co bylo blby ze vapka nebo wapka? byla za stadionem a neslyseli sme tam tamolu ale asi bych stejne nic nevyhral :)) cus Tomas
Zdar, posílám můj komentář k Drtiči 2005: Líbil se mi maličko míň než vloni, kvůli bahnu - to moc nemusím - (zvyšuje statickou váhu kola a jezdce, že ;-) a kvůli dřívějšímu vstávání. Ale pořadatelsky zvládnuté - smekám a děkuji všem, kdo se na přípravě a průběhu podíleli (a ještě teď asi podílejí). Mapka trati byla výborná, docela slušné značení trati (krom míst, kde se to tluče s jinými maratony a těch křížků na silnici kam nejet je trochu moc). Z Kopřivnice na Ráztoku takové nudné kilometry, asi proto že jsem vyjel pozdě (před 8h) a všichni už byli pryč - nešlo by startovat z Frenu ? Nebo z Rožnova ? Úsek Martiňák-Bumbálka - zbytečně moc bláta a tím chození pěšky. Hřeben od Třeštíku byl OK, ten je perfektní vždycky v zimě v létě. Rozšíření na Ptáčnici se mi moc nelíbilo, nic moc záživného. Přes Hážovské díly je to Rožnova kultivovanější. Průjezd Rožnovem tradičně bloudění, - zajel jsem si kus "pasekářského maratonu" a na V.Javorník se dostal od západu a nahoře po modré... dolů tu zelenou nemusím, s bikem se tam nevejdu do zatáček, takže jsem jel po červené na modrou. Můj dojezd v 19:50 se všemi razítky a kontrolami, čas jízdy 8:36, ujeto 119,7km, výška 3060, průměrně 9%nahoru a 8%dolu (proč ne opačně?), maximálka 57,2kmh (moc to dolů v bahně pustit nešlo). Příští rok - co takhle Drtič na opačný konec Beskyd směrem na Třinec, Jablunkovu, H.D.Lomné ? Pokud pojede Drtič obdobnou trasu jako dosud, pojedu podle počasí, abych si to vychutnal, tj. 5 dní před startem bez dešťů... Zdar a ahoj, MartinXC
Zdravim poradatele drtice Maraton byl pekny od Tanecnice prodlouzeni na Val. bystrici oproti lonsku bylo pekne! Jen Javornik se mi zdal horsi letos po asfalte nez loni Vytlacit kousek zelene a pak se dalo jet po hrebeni trochu pohodlneji??? Zazemi tribuny bylo dobre Slogan ZDRAVI SILA KRASA :-)) myti kol dobre Sprchy byli taky fajn Jen ta tombola me netrefila jako skalniho vyherce z Koprivnice o kterem byla stale rec?? :-) Trochu skodolibosti To schodiste klouzalo pekne myslel jsem ze si nekdo ustele v tom dortiku :-)) Dik za drtice zdar Petr
Pro všechny, kteří se nadřeli s organizací Drtiče: Díky za krásnou akci, trasu, skvělou organizaci! Drtiči zrobím ve svém okolí řádnou propagaci! Líbilo se mi, jak jste se letos rozhodli s medailema, dle mého spravedlivěji. Mirka
Dobré pondělí přeji, Opět Vám musím poděkovat za perfektně zorganizovaného Drtiče. Za ty kupy bahna jste samo nemohli, ale aspoň se oddělil plevel od zrna :-) Jen k novému startu/cíli: bylo sice fajn, že (zejména při startu) bylo více místa a pole se více roztáhlo, musím ale říct, že loňský dojezd byl útulnější a osobnější. Tady jsem si připadal spíše jako na fotbale. Jinak ale super akce, Tomáš
Přátelé, Kamarádi, nezbývá než Vám poděkovat za pěknou sportovní akci s příjemnou atmosférou a velmi slušně organizačně zvládnutou. Na silnici natočím 6-7000km ročně, ale na horském kole „jezdím“ od loňska a v podstatě na něj sednu pouze na Drtičově trase. Nicméně jsem si jízdu báječně užíval, i když sjezdy jezdím jako silně připosr… ! Opravdu perfektní akce po všech stránkách a nejen proto, že jsem vyhrál v tombole J . Tonída V. z Ostravy
Drtic byl 8-) 8-) 8-) . Posilam par fotek. Stan
Ahoj Romane, Drtič byl super, nemůžu srovnávat s minulými ročníky, ale moc se mi ta akce líbila a rád přijedu i příští rok. Byla to pohoda:) V příloze posílám pár fotek z bezvadné občerstvovačky v Rožnově aneb zákusky, zmrzlina a kafíčko nejsou cyklistův nepřítel Díky za super víkend Petr, Olomouc
Cau, vzdycky jsem byl tak 26 a letos jsem v prr... Prehledl jsem tu posledni tajnou kontrolu. Vojta
Koukám koukám, že stále větší procento lidí dojíždí s plným počtem razítek. Jestli to nechce přidrtit? :) Ahoj Radek
Díky, našel jsem jednu (v listině) chybu: ..... Jinak super akce, jen tak dále. Teplá sprcha potěšila. :o) S pozdravem Pavel, Hulín
Hi ! Chtel bych podekovat za usporadani perfektni akce. Byl to jeden z mych nejhezcich vyletu. Jak jsem po ceste zertoval. Postavili jste za kilco skvelou trat. To v Praze za petinasobek udelaji jen polovicni a kopce postavi jen tretinovy... :-) Pocasi vyslo bajecne. Trat byla skvele znacena a citlive volena tak, aby byla cela jetelna a pritom narocna, ale bez tezkeho terenu. Snad az na ten prolomeny mostek kdesi kolem rozcesti Lhotska. To bylo na skok vazne moc. ;-) Ale mozna to prasklo az pod naporem Drticu. :-( Jako jedine negativum jsme videli to, ze nam kdosi rekl, ze sprcha bude otevrena celou noc. Tak se stalo, ze jsme vesele kalili v tribune a kdyz jsme sli do sprchy a nemohli ji najit, dost jsme se prekvapili. :-) Pritom stacilo jen vedet, ze spechame. Objel jsem si celou trasu bez vyjezdu na Javornik, coz mne mrzi. Ale byla to cena za pohodovou vyjizdku s navstevou mnoha osvezoven. Velikou radost jste mi udelali tim, ze na mne, ac jsem dojel po zaviracce restauraci a jen s osmi kontrolami, vybyla pametni medaile. Vubec to nekali to, ze na vysledkove listine mi ty kontroly nejak vypadly. Svuj vylet jsem si uzil. ;-) Mate pekny hory a libi se mi, jak se k nim chovate. Ciao Pavel
Zdravim, Drtiče jsem jel poprvé a velmi se mi líbil. Příští rok počítám, že pojedu určitě znovu. S pozdravem Jiří, Uherské Hradiště
Ahoj sobota byla uzasna, skvele jsem si ji uzila Jitka
Ahoj Romane:) díky Tobě i všem z Cykloartu za super akci. malý hodnotící článek dám na Vaše stránky do ohlasů:) těšte se:) jen ještě jeden malý oznam. Daniela 88 - jela, neujela, 0 kontrol, ale žije:) mějte se fajn a ještě jednou moc díky:) Pepa, Kroměříž
Zdravim, Drtic byl skvely, organizace skvela, myti kol skvele, stadion v pohode, priste jedem zas. Jestli nejakou poznamku, tak mozna k itinerari ohledne cesty na Vysokou. Je tam napsano "furt po cerveny kolem kopce, pres vrchol nemusite" (vsak je tam prasacky kopec), zrejme pri udrzbe turistickeho znaceni doslo ke zmene a cervena ted vede pres vrchol, tedy kdo jel na ferovku, tak tlacil, zato solidni rozhled na vrcholu. Odbocka, ktera obchazi kopec, je dobre patrna prave pred tim nejhorsim stoupanim, kolega tam jel, i ty stare turisticke znacky na stromech videl. diky, at se dari Petr, Valašské Meziříčí
Ahoj Romane. Stejne jako v predchozich dvou rocnicich jsem se na start DRRRTICE 05 postavil se svym nadchazejicim osmakem /prosim nezamenovat za zvire - osmak degu/ Lukasem. Cil jsme meli dany - projet vsech, ted uz to vime, 9 kontrol. Coz se nam podarilo. A vubec nevadi, ze to bylo po casovem limitu. Dulezite bylo, ze jsme nastrahy trate zvladli a ze zdravi a technika vydrzela. Zatrnulo mi, jen kdyz bikerovi pred nama praskla sedlovka =-O - nastesti bez ujmy na zdravi. Hned jsem si vzpomel na triatlonistu Rehulu. Druha neprijemnost mne potkala na Bumbalce, kde jsem zjistil, ze ma svaca lezi doma na stole. Ale syn mne zalozil. Ale nastaly i komicke situace. Napr. kdyz se mne Lukas na jedne ze zastavek zeptal, jestli si nechci zahrat karty a vytahl z batohu canastovky. Pak ma clovek stihat casovy limit! Jinak Drtic letos nabidl snad vse co si biker muze prat: slunce, dest :-( , sotolina, lesni pesiny, bahno 8-) , sjezdiky, souznejici lide :-) ....... atd. Hold se to letos o5 vyvedlo. Bezva tah byl letni stadion!!!!! Pri te kvantite lidi si to na lyzarske chate ani neumim predstavit. Takze za rok ahoooooj. Stan, Kopřivnice
Ahoj Romane, Drtic skvely jak "loni" !! K dojezdove listine - prosim, oprav moje misto - na Cieszyn, KCz "Pędziwiatr" Gliwice. To je nas bezecki klub, a chcem, zebysmy mieli to sklasyfikowane do startów. Dik. Pozdrawiam i zycze wytrwalosci i sil w dalszej pracy, bo wiem, ze dla Ciebie jeszcze Drtic 2005 sie nie skonczyl, Marek, Cieszyn, KCz "Pędziwiatr" Gliwice
Zdarec Romane, už konečně přestaly bolet nohy, záda a tak a utřídily se dojmy z drtiče. Až na pár maličkostí si myslím, že letošní ročník dopadl na výbornou a už se pomalu začínám těšit na příští rok. Rád bych rozpoutal diskuzi co se týče triček. Myslím si, že triko za 200kč je ideální upomínkový předmět. Já osobně pořád ještě mám tričko z roč. 2002 a šetřím si ho na extra příležitosti. Při letošní účasti na Drtiči určitě lidí, kteří by si triko objednali bude více než dvacet a nevidím důvod proč by měl dodavatel šroubovat cenu ke 300kč. Když jsem před třemi lety maturoval kupovali jsme si trička kolem 160kč. Mám nějaké maturující kamarádky, které by mohly poskytnout adresy na Ostravské firmy zabývajícíse tiskem trik a jiných reklamních předmětů. Čekám na reakci a přeju hodně úspěchů při organizování dalších akcí, Tomáš, Ostrava.
Ahoj Romane, k ohlasům - spíše dodám osobní pocity. Letos jsem podstoupil operaci slepáku 30.5. a z toho důvodu jsem od té doby prakticky neseděl na kole. Nicméně na Drtiče jsem chtěl jet proto, protože jsem nechtěl vynechat. Nevynechal jsem totiž od 1.ročníku nikdy. Výsledkem bylo, že jsme na Bumbálce dostal křeče a vrátil se po asfaltu domů. Sice jsem tak jako tak natočil 100 km, ale byl to docela mizerný výsledek. Co z toho plyne - Drtič není akce, která se dá jezdit bez tréninku. A to i přesto, že jsem letos zaregistroval poměrně hodně lidí na trekových kolech (BTW jeden z nich mi předvedl krásnou akrobacii při sjezdu z Pusteven, která jen zázrakem neskončila pěkným tygrem). Když jsem tak dumal o tom, jak se Drtič za tu dobu změnil, tak je to změknutí trati, zvýšení počtu účastníků a posun směrem k regulernímu závodu (tajné kontroly). Nepřísluší mi hodnotit, zda je to dobře nebo ne, to je na Tobě a Tvých kamarádech, kteří závod organizují, nicméně subjektivní pocit je ten, že to má jistá rizika - minimálně reakce ochránců přírody. Tak jako tak - příští rok zcela určitě (pokud budu naživu) budu stát na startu. A tentokrát budu natrénovaný :-) Měj se dobře a zdar Tvé práci :-) Vladimír, Praha
Ahoj v Kopřivnici. Napřed bych Vám chtěl poděkovat za vynikající přípravu Drtiče, trať byla senzační, občerstvení na Bumbálce super a počasí až na liják na Javorníku jste taky dobře objednali, prostě super akce a rád se sem budu vracet i když to mám trochu z ruky, ale Beskydy jsou pro bike asi nejlepší u nás. Ještě bych se chtěl zeptat jak to bude s tričky, které měli pořadatelé a mně se hodně líbilo a měl bych o jedno zájem. Na vyhlašování tomboly tam padla poznámka, že možná budou na prodej, tak se ptám. Díky za odpověď a mějte se fajn Martin, Tábor
Zpráva z Drtiče Ahoj Romane. Díky za Drtiče 2005, a to nejen Tobě, ale všem pořadatelům. Zvládnuté na výbornou. Nemám připomínek. A teď o nás :-) Z Nedachlebic jsme vyrazili lehce po 5té ráno. Cesta byla klidná. Díky Tvým mailům a značení v samotné Kopřivnici nebyl problém najít ani místo startu. S parkovacími místy také problém nebyl, takže pohoda a už jsme byli na stadionu. Tady jsem po čichu vcelku rychle našel i prezentaci, pak už jen hodit oko do mapy, připevnit líbivé cedulky na řidítka, objet čestné kolo kolem stadionu a zařadit se na konec pelotonu, což je mé nejoblíbenější místo, protože nemám rád masovky a mlýnice :-) Po startu jsem v klidu dojel přítelkyni Danku a naši kamarádku Zuzku, která poté, co chtěla jet na pologalusce, osedlala mé celopéro KHS, jelikož jsem ji upozornil, že to není příliš moudré řešení, zvolit takový stroj, jakým bezesporu pologaluskáč je, do Beskyd, jelikož se jedná o Beskydy s velkým B a Drtič není Drtičem jen tak,podle názvu, pro pobavení. Čili, že Drtič není název vůbec zavádějící :-) Vyrazili jsme zdolávat první stoupání, ve kterém Danka začala stávkovat a odmítat jízdu :-) vcelku brzy :-) nicméně jak jsem slíbil, jel jsem pomalu a snažil se přizpůsobit jejím možnostem. Zuzka zatím moc neprotestovala :-) Cesta po asfaltu byla pro Danku příjemnou a Zuzka se nám soustavně vzdalovala a zase na nás čekala.Jak jsme se dostali na žlutou značku a přišlo krátké stoupání, Danka při sesedání z bicyklu tento nedobrovolně opustila, uvelebila se na zadku a nožkami dupala do země, že už dál nejede :-) Frenštátu jsme dosáhli po notném přemlouvání.Tam přišlo několik odpočinkových míst, kde se holky posilnily musli tyčkami a já sešteloval přesmykač, protože mrcha nechtěl chodit na nejmenší placku :-) Jakmile se objevilo pár trialových pasáží kolem vody, začaly protesty nabírat na intenzitě a v prvním asfaltovém stoupání k Pustevnám jsme se s Dankou po domluvě rozloučili a ona jela zpět do Kopřivnice. Její osudy popíšu v samém závěru a jsou věru velmi humorné :-) Já se Zuzkou jsme se vydali na Pustevny. Výjezd byl proložen několika chodeckými pasážemi a potěšila nás tajná kontrola, borůvky a hezký výhled na Pustevny.pomalu jsme dojížděli poslední jezdce, což bylo nečekané :-) Pustevny nás přivítaly kyselicí a kofolou a dalším razidlem :-) po malém občerstvení jsme vyrazili na Martiňák. Moc hezké a další razidlo v mapě :-) Zuzka se držela, ve sjezdech byla naprosto úžasná, nezažil jsem ženskou, která by mi stíhala. Ale nejsem zase žádný střelec, i když jsme někde ve sjezdu na trati dosáhli rychlosti přes 53km/h :-) A pak jsme začali svorně proklínat lesníky a těžbu dřeva.Z Martiňáku na Mezivodí to stálo skutečně za to :-) Na Bumbálku jsme dorazili v okamžiku, kdy se již občerstvení balilo. Milé překvapení v podobě drinku a razidla a příjemného hovoru s několika pořadateli o bicyklech, trati a počasí zase prosvětlilo den. Po stoupání jsme objevili druhou tajnou kontrolu, kde jsme opět hodili řeč s jedním z pořadatelů, a pak jsme vyrazili směr Třeštík. Tam jsme narazili na početnější skupinu jezdců, která se občerstvovala piviskem a hýřila dobrou náladou, která nepochybně k takové akci, jako je Drtič, patří :-) další razidlo se usadilo na mapě a my se vydali směr Vysoká, které jsme se takticky vyhnuli a jeli jsme po vrstevnici. Oželeli jsme sice výhledy, zato naše zadky nám jistě poděkovali za zmírněné utrpení :-) a pak už jsme to klepali směr Čarták, velmi krásným houpavým terainem, kde si vidle spokojeně odfukovaly a brzdy příjemně pískalyJ co si ovšem spokojeně nepobrukovalo, byly naše žaludky, které se stále víc a víc hlásily o slovo. Čarták byl v tomto směru vysvobozením :-) druhá kyselice se třemi chleby a vynikající halušky přišly ke slovu :-) A pak se stalo to, co se stalo. Historie se opakovala :-) stejně jako vloni jsem na Soláni, nyní se Zuzkou, bestiálně zmokl a další volba trasy byla totožná s tou loňskou. Silniční anabáze do Rožnova, přes Pindulu do Frenštátu a do Kopřivnice, kam jsme dorazili unavení, ale spokojení se svým výkonem, a to zvláště Zuzka, která se celé akce účastnila poprvé. Sama se vyjádřila, že to bylo něco úžasného a že o této povedené akci dá vědět dalším přátelům, takže příští rok to vypadá na početnější startovní pole :-) už abyste sháněli větší stadion :-) No, a nyní k příhodám mé přítelkyně :-) Danka, poté, co dostala instrukce, ať se drží trasy, po které jsme přijeli, se této držela až do Lichnova. Zde potkala milou, ale skoro hluchou paní, která na otázku, kudy do Kopřivnice, mávla rukou směrem ke kopci a se slovy:" když vám nebude vadit malé stůpání, tak to vemte přes kopec, já tam jezdím 2x týdně za vnoučatama."ukázala zkratku. Jak to Danka slyšela, vydala se na cestu. Jela v klidu, než narazila na houští a najednou kopec jako prase. Vydrápala se hodně vysoko a zde potkala několik jezdců. Po dotazu, zda jedou také Drtiče, se tito usmáli a pravili, že nikoli :-) to Danku udeptalo natolik, že usedla na klády v blízkosti a celá rozechvělá začala sundávat batoh s camelbakem ze zad, hadičku si zavedla do úst a jala se pít. Na to jezdci zavtipkovali:" Houstone, Houstone.", načež byli zpraženi pohledem, který by vzal odvahu mnohem otrlejším jedincům, a pod jeho tíhou nabídli Dance musli tyčku, kterou ona okamžitě zbušila, jak sama řekla :-) Kopec, o kterém je řeč, je Skalka - Ondřejník :-) Od jezdců dostala instrukce kudy kam a přijela do Frýdlantu nad Ostravicí, odkud již pokračovala směr Kopřivnice. Zde hledala stadion. Byla vyslána kolem kauflandu, tam se ovšem opět lehce ztratila, až ji zachránil restaurant El Paso. Celá rozechvělá na pokraji sil vstoupila do "saloonu" a vyžádala si jednoho "řezáka" , jak říká řezanému pivu. Když hledala roztřesenýma rukama mince na zaplacení, chlapík, který jí onen mok podal, pronesl:" to je na účet podniku. Slečna asi umře dřív, než to stihne vypít :-) :-) :-) " Danka onoho řezáka exla a jela ke stadionu. Kdyby prý vůz, kterým jsme přijeli, stál o metr dál, už k němu nedojela. Její výkon jsem náležitě ocenil, neboť ujela alespoň polovinu trasy jako já se Zuzkou. Takže takový byl náš letošní Drtič :-) příští rok jedu znovu, Zuzka nejspíš také a Danka o tom zatím nechce ani slyšet :-) Díky moc za super akciJ tolik srandy jsme si už dlouho neužili. Pepa z Kroměříže
Zdravím, přidám také svůj názor na Drtič. Na Drtič jsem se hodně těšil, jen předpověď počasí mi nadšení trošku kazila. Ráno bylo sice chladné (jako celý den), ale nakonec jsem zjistil, že se mi jede dobře. A když odpoledne chvílemi vykouklo slunce, bylo to super. Trasa a organizace byla skvělá (teda jak bylo na Javorníku, to bohužel nevím) a bahno mi ani nevadilo. Jen ta pořádná podvečerní průtrž mračen byla drsnější. Drtič mě mile překvapil, jel jsem ho letos poprvé a určitě pojedu příště zase. Kde jinde bych dostal za 100 mapu, hezkou medaili a možnost vyhrát lákavé ceny a přitom si projet Beskydy s jinými bikery, kteří to neženou jako o život. S pozdravem a přáním hezkého dne Michal, Ostrava
Čau všichni! Protože jsem jel drtiče letos poprvé a ani se neúčastnil žádné podobné megabikové akce, nemám podle čeho srovnávát, ale musím říct, že se už teď těším na další ročník. Bylo to fajn, stát se na celý den součástí takové cyklo akce, stále mít někoho před sebou a za sebou a hledat vyrovnanou skupinku nadšenců, se kterou DRTIČE absolvovat. Myslim, že se letošní ročník vyvedl a i počasí bylo v rámci možnosti dobré, sice trošku více blátíčka, ale alespoň bylo na nás vidět, že se s tím nese*em :-) Mějte se fajn a snad příští rok opět naviděnou. Miloslav, Zubří
No kazdopadne to prodlouzeni bylo fajn, hlavne v tom lese ze zacatku - paradni teren. Dalsi vec, kterou jsme opet ocenili, byl z lonska natrenovany sjezd z Javorniku, jasny dukaz rozdilu mezi Magura a Hope... Porad jsem doufal, ze tajna bude v poslednim useku, aby lidi zase nejezdili po asfaltu a misto pres sjezdovku spodem pres mesto... Vojtěch, Praha
Ahoj všichni pořadatelé, jel jsem již po čtvrté a můžu říct, že akce je čím dál tím lepší. Jen doufám, že nehodláte zvyšovat množství účastníků do nekonečna. Jednak turisty asi moc netěší stovky cyklistů a krajině resp. cestám to taky trochu ublíží. Velice se líbila trička pořadatelů a zamrzelo nejen mě, že se nedají koupit. Jako památka je to super. Možná by šlo v příštích letech udělat 2 druhy startovného, jedno normální a druhé včetně něčeho jako je to triko. Nebo ho aspoň normálně prodávat. Jestli jich děláte 20 nebo 200 jen dobře, ne? Třeba pomůže Uax. No uvidíme, berte to jako návrh. Staré triko z 2003 mám a to že s tím byly nejaké potíže mi vůbec nevadilo. Myslím, že počasí vyšlo nejlíp jak se v těch dnech dalo. Co takhle udělat tombolu s tím, že vyhrává skutečně ten vylosovaný i když není přítomen a pak si cenu vyzvedne. Třeba v cílo to by bylo supr. Dojet a hned dostat cenu. Letos jsme dojeli pozdě a tak mou cenu dostal někdo jiný:-), ale já radši dojedu po tombole s 9 razítky než jinak. Stručně: Stadion ideální, tajných kontrol málo, parkování v pohodě, občerstvení málo (banán už na mě nevyšel:-( nevím proč by si břicha měli nacpat jen ti první, mají přece sil víc než já:-), možnost zavolat SOS - vynikající! Moc vám chci poděkovat, že takovou akci děláte. Vím kolik jeden takový den dá práce, protože jsem organizoval majálesy a vím kolik stovek drobností dělají celou akci. Drtič je je fakt DRTIČ a je SUPER, dík za něj! Tak zas za rok, Martin, Olomouc
Kopřivnický Drtič 6. 8. 2005 - Přelet Kopřivnickým Drtikolem - Letecký den čas 7:30 - 20:37 9 kontrol absolutní počet závodníků, kteří vyrazili na trať: 561 Velké díky Peťovi, že jsem to mohla jet, že na mě čekal, že se starostlivě ptal, zda jsem v pořadku a za bezbolestné vyčištění ran :-) Pusa na čelo Další velké díky patří mému baťůžku, který mi zajistit relativně měkké přistání, kdyby jej nebylo, tak jsem zkončila v nemocnici již po sjezdu z Kladnaté Hlavně musím podotknout, že vůbec nejezdím dobře, na to, že mám letos už 2 000 km a že jsem úžasně zvladala Šumavské kopečky. Drtič mě prostě rozdrtil!!! A taky, že jsem Drtiče jela náhodou! Místo něj jsem si měla užívat SázavaFestu nebo úžasné krajinky na cestě z Phy do Kolína přes Boleslav, Nymburk a Poděbrady. Jenže já ve čtvrtek, ve slabé chvilce, neodolala kolegovým smutným hláškám, že pro nemoc kamaráda Drtiče nepojede, řekla, že s ním pojedu! A to jsem netušila, do čeho jdu, já, inteligent, jsem si před tím nepřečetla loňské názory! Tak jsme tedy v pátek odpo naložili kola do auta a vyrazili do Kopřivnice, v 21:00 zvladli prezentaci a jeli k milé paní domácí na vegetariánskou večeři - dostali jsme ovseto ( Koňskou sílu mi to teda nedodalo ). Tam jsme potkali další 2 Drtičovské blázny i s přítelkyněmi a dali s nimi v hospůdce "Na Proseku" pivko a pak šupky dupky do pelíšku. Musím podotknout, že příště před tákhle dlouhou projížďkou nebude žádné pivo a žádné jiné fyzické vysilování!!!! Ráno, jako správní sportovci, razíme ze Štramberku do Startu hezky na kole. Se přeci musíme rozjet a prokrvit svalíky ( Ti moji se zbaběle schovali ještě před svítáním ). Na Startu se hezky zařadit, čekat na odstartováním a v rámci toho, že to není závod, nezávodním tempem vyrazit po dráze. Parádička, Výjezd ze stadionu, vjezd po stoupající cestičce do lesíka a první problém. Řetaz si prostě při přehazovaní spadnul. Jen tak. Ale pokračuji dále. Petr statečně čeká. Chudák, to netuší, co ho čeká. Takhle si to hezky šineme. On napřed, já za ním. On čeká, já dojíždím. Ale dávám to. To se musím pochlubit. U první tajné mi ujíždí a já už zkušeně vím, že ho potkám na Pustevnách. Taky že jo, a čekal na mě 20 minut!!! Až tak mi to šlapalo. Teda je fakt, že jsem se cestou cpala malinama. Kdo by jim odolal, tak tam hezky rostly u cestičky, jen je utrhnout! Dávám druhé razítko do své mapky a razíme na Martiňák, nahoru dolů, pořád to samé. Petr zase ve předu, ale čekává. Teda v jednom momentě, na jednom rozcestí, se mi červená ztratila a chudinka malá jsem se ve sjezdu strachovala, že jedu špatně a budu muset zpět do kopce, když tu se, ejhle, jako v pohádce, červená na stromě zablískala. Na Martiňáku potkáváme kolegu spolunocležníka Marka na Scottovi, druhý Marek na Norcovi se někde flákal a razíme spolu. Nahoru dolů.. Nemůžu popisovat sjezdy, výjezdy, páč jich bylo hodně. Některé mám v paměti. Jako výšlap na Kladnatou. Borůvky, psi budku pro potůček. Romantika. A taky pár hezkých hlášek z mých úst: ...až budete nahoře, zavřete dveře výtahu, aby sjel dolů, vypadá to, že ho někdo blokuje... ...dám panáka slivovice tomu, kdo mi vytáhne kolo nahoru... ( všichni byli moravaci a měli to sami až za uši, tak aspoň zbylo více mě. I pan biker na trekovém kole, který konstatoval, že už ví, proč se tomu říká závod horských kol ) Nahoře pánové čekají, aspoň na kole musím potvrdit, že ženským to dlouho trvá. A dolů, nějak mě to kolo tahne na ty kmeny, ale nějak přede mnou uskakují. A zase je to nahoru dolů. V jednom dolů, si takhle jedu kolem nějakých kluků - asi si odskočili - a ti se baví o nějakém pádu. Hm. Chvilka na to, a už se válím. Kluci mají radost, ale starostlivě se ptají, zda jsem OK. Já se otřepávám - spadnout do tekoucího studeného jílu je nic moc teda, ještě v té zimě - prohlížím kolo a nasedám, dole kluci čekájí, tak se chlubím, že už mám první přelet přes řídítka. Zapíchla jsem přední kolo. Pravá půlka těla pobolívá, loket je odraný. Baťůžek o kilo těžší. Padla jsem na něj! Aspoň jsem si nevyrazila dech. Ale páni kluci v kopečku by mi snad zachránili život! No a zase nahoru dolů, co budu popisovat, pořád stejné! Na Bumbálce zastavujeme v zastávce, doplňujeme energii i můj zázračný L-Carnitin ( jenom ampulka - mám v ní slivku ) a pak zase pokračujeme nudně musím napsat, nahoru a dolů až k Třeštíku, kde mají výbornou Kyselicu ale nejak málo lidí na obsluhu! Tady nás dojíždí Marek na Norcovi, ale v momentě, jak my už pádime dál. Zima je hrozná. Domlouváme se, že ja na Vysokou nepojedu. Jenže ouha, můj telefon, kterému jsem při vytřepávání deky z 5. patra dopřála krásný let, na rozcestí přestal fungovat, tak co jsem musela? No přeci tlačit! Nahoře nadávam, že sem si to dala kvůli špatnému telefonu! Sjezd z Vysoké teda byl, kluci to proletěli, já zbaběle brzdila. Opět nahodu dolů, potkat kluky, pokračovat. Pravděpodobně někde před Kotlovou, že mě teda počkají na Soláni a já že jo, že tam dojedu. Jenže ouha, chvilku po tom, co mě opustili, v dalším sjezdu plného jílu a vody, letím. Tentokráte dokonale, ne jako před tím, kdy jsem se otočila na místě. Skla z brylí v trávě, kolo v divné poloze a já taky. Pomalu se soukám nahoru, projíždí a zastavuje další biker a zjišťuje, jak na tom jsem. Odcházím bokem, kontroluji se, kolo taky a on zatím další ze své partičky upozorňuje na nebezpečné místo. Kolo má všechno celé - jen odrane sedlo a uražený indikator převodu, ja taky - odnesla to levá strana těla a škrábanec pod levým okem. Po 5ti minutách a trošce uklidnění pokračuji. Nádávám. Telefon nefunguje, nemůžu to vzdát. Po chvilce se mi zvedá žaludek. Následek mého šoku. No co, prostě musím. Chudáci procházející turisté. Ale vzali to. Jsem jim objasnila, že to je pádem. Zdrceně dojíždím na Soláň. Odhazuji kolo a tvrdě klukům povídám, že mé tělo snese hodně, kolo taky ale mé nervy ne. Načež si Petr prohlíží kolo. Jsem ve stavu, kdy se mi chce brečet. 3 týdny staré kolo! A taky ta bolest. Levý bok je hezky odraný a teče krev. Dávam si čokoládu, dojíždí Marek Norco a ten jde pro razítko a bere i mě. Já se rozmýšlím, zda zkrátit trať a nebo ne. Zase to bude nahoru dolů, jako doposud, takže co! Poslední tajná a na silnici. Až do Rožnova. Tam přečkávám ten slejvák a čekám a čekám. Fakt čekám dlouho, ono to tím terenem trvá že. S klukama si pak dáváme svačinku, já palačinky s malinama a řešíme Javorník, teda kluci mají jasno, mě se tam nechce, za to čekání jsem trošku vystydla. A na Javorník se dá po silnici na Pindulu a tama po modrý a červený ne? A pak z Frenštátu se dá do Kopřivnice taky po silnici. Děsný.. Silniční maniak.. Silnice mě baví víc jak terén.V Kopřivnici na parkovišti čekám na kluky, ať aspoň dojedem spolu do cíle. V půl 9 se dočkávám Petra, nasedám na kolo a do cíle vjíždíme spolu. Markové o chvilku později. Neujela jsem celou trasu terénem ale i tak to bylo pěkné. V cíli jsme si dali večeři, na kole dojeli do našeho pokojíčku. Cestou potkáváme noční klub, tak říkám Petrovi, že když bude chtít, tak může zaskočit, ale že prý je utahaný. Já ne, ale naražené boky tak bolí . Těším se do vany a do postele. Petra ještě donutím, aby mi slivovicí potřel odřeniny a uleháme.. Drtič je za námi. Medunka, Staré Město
|