Byl jsem požádán o komentář k bikovému závodu ALVE MTB Veřovické vrchy, který se jel 30.srpna 2003.

Byl to první ročník - pro místní vlastně druhý, protože vloni ve stejný datum (poslední prázdninová sobota) se jel nultý ročník, který vyhrál Karel Videcký (Max Cursor) z Trojanovic u Frenštátu p. R. Již vloni na startu nechyběla hvězda bikových závodů - a sice Jaromír Purmenský z týmu České spořitelny, který pochází z místního okresního města - Nového Jičína. Ten se tehdy ale smotal a skončil v nemocnici.

Trať letošního ročníku se mírně lišila od loňska - byl přidán výjezd na rozcestí Malý Javorník, po chvíli jízdy lesem se trať opět napojila na cestu, změněna byla také druhá část sjezdu z Kyčery k rozcestí U pramene Jičínky, kdy loni se jelo širokou kamenitou cestou, letos byl zařazen nejprve mírný širší chodník, který se pak změnil v úzký dalo by se říci tobogán (pokud někdo znáte tobogán z pohárového závodu XC v Olomouci, tak užší a prudší). Další změnou byl dojezd do Vepřovic, kdy se jelo po loukách. Samostatnou kapitolou byl první přejezd přes prostor cíle, kde byla instalována rampa (podobně jako u většily pohárových XC závodů), následoval sjezd k místu startu, brod a návrat do cíle.

Start byl naplánován na 12:00 na louce pod Lyžařskou chatou ve Veřovicích. Už na startu se dalo rozeznat, kdo bude favorit, protože se tam objevil Milan Baronky z KCK Trek Oslany (loňský vítěz Českého poháru XC), Jan Kopka, třetí z mistrovského Drásala Ondřej Fojtík a samozřejmě loňský vítěz Karel Videcký - mistr republiky kategorie Hobby ze Zadova a dále zbytek ze 198 startujících. Přesně ve 12 hodin bylo odstartováno.

Hned po startu jsme sjeli na cestu vedoucí na Velký Javorník a pokračovali mírným stoupáním (rychlost se pohybovala někde kolem 35km/h). Asi po 1,5km jsme ale odbočili přes most doleva, kde vede nejprve prudší, poté mírně zvlněná cesta (dalo by se říci vrstevnice) na Frenštát pod Radhoštěm.Tady se dál bušilo docela solidní rychlostí a asi po třech kilometrech se trať stočila doprava na lesní cestu (klasická dvoukolejka plná kamenů). Následné stoupání roztrhalo balík na několik skupinek - vepředu - a částečně potrhaného hada vzadu. Následoval rychlý sjezd (asi 60km/h) pod rozcestí U pramene Jičínky, kde opět začalo stoupání po šotolině, které pozděli přešlo na prudký výjezd po červené značce na Malý Javorník. Tady se otočilo doleva, chvíli rovně a zase doleva na chodník plný kořenů. Po překonání dvou provizorních mostků, které pořadatelé vyrobili z klád malých stomků jsme opět přejeli cestu vedoucí na Velký Javorník, ale pokračovalo se dalším rychlým sjezdem na vrstevnici vedoucí o stupeň níž. - Tady jsem začal pozorovat, že mám nějak málo vzduchu v zadní gumě a tak jsem musel měnit. Jelikož jsem byl připraven útočit na bednu v kategorii mužů nad 100kg, tak jsem chvíli přemýšlel, že se na to vy... a počkám na kámošku z týmu a pomůžu jí ve výjezdech, ale dál jsem pozoroval projíždějící jezdce a sledoval, kdo by mohl být v oné metrákové kategorii.

Pár takových projelo a když jsem byl s výměnou duše hotov a kámoška stále nejela, tak jsem se rozhodl, že se pokusím stíhací jízdou dojet alespoň na třetího fleka. No od té chvíle mě nikdo nepředjel.- Po krátké rovince se trať otočila doprava a následovalo podle mě nejhorší stoupání v závodě. Dlouhé bylo asi 1,5km ale táhlo se neskutečně. Nahoře se trať otočila o 360° a následovalo klesání ke studánce pod Velkým Javorníkem, odtud už jen po cestě až na vrchol, kde byl první bufet. Stálo tam docela dost lidí, ale já jsem nepociťoval potřebu zastavit a tak jsem pokračoval krkolomným sjezdíkem dolů zpátky na vrstevnici vedoucí na Frenštát. Tady se trať napojila na takovou tu horskou asfaltku a po dlouhém velmi rychlém sjezdu (maximálku jsem měl 79km/h) jsme přijeli pod Malý Javorník. Tady následoval krátký výjezd a dál po hřebenu jsme dojeli až na Kyčeru (kopec nad Pindulou). Zde (na hřebenu) se pomalejší potkávali s rychlejšími, protože byla cesta rozdělená na půl, aby se jezdci jedoucí v protisměru nepozabíjeli. Z Kyčery následoval dlouhý kamenitý sjezd, kde jsem dojel nějakého člověka na silničním kole a ani boha jsem ho nemohl předjet jak na těch kamenech tancoval. Dole byla prudka točka doprava, chvíli rovně, zase doprava a po širší lesní cestě asi 1km. V místě, kde se cesta stáčela doleva jsme jeli rovně na již zmiňovaný hřeben, kde jsme potkali v protisměru další závodníky.

Po chvili relativně klidné jízdy jsme zatočili doleva do lesa do již popisovaného sjezdu na rozcestí U pramene Jičínky. Tady jsem dostal od naší týmové servismanky nový bidon a hlavně informaci jak daleko jsou kluci přede mnou. Pak následoval stoupající chodníček lesem po kořenech k rozcestí na Krátké - Dlouhé. Zde doprava, kde jsme tmavým lesem přijeli k druhému bufetu. Tady jsem taky nezastavoval, protože do cíle to bylo už jen něco málo přes 10km. Chvíli jsme jeli dolů, ale ze sjezdové euforie nás brzy vyvedlo prudké mokré stoupání, které se muselo nahoře vybíhat. Dál se jelo chvíli lesem a následoval sjezd zpět na rozcestí Krátká - Dlouhá. Tady jsme ale jeli doprava po makadanu na další vrstevnici vedoucí vedoucí na Rožnovem, kde se vracelo směrem na rozcestí U pramene Jičínky. Ještě před rozcestím ale trať uhla doleva a třemi prudkými sjezdy po kořenech lesem, kdy se muselo dávat pozor na přední brzdu, protože stačí malé zaváhání a člověk letěl příkrým srázem lesem mezi stromy.

Z lesa jsme vyjeli na louce nad veřovickou sjezdovkou a od hora přijížděli k místu cíle, kde byla připravena ona rampa. Nahoru se dalo vyjet setrvačností, nahoře bylo potřeba přibrzdit a hlavně pustit přední brzdu, protože po sjezdu z rampy následovalo jedno kopnutí od zlomu, druhé od kořenu a třetí od schodu na cestu - to vše na dvou metrech. Pak už jen sjezd ke startu, chvíli po asfaltu, brod a zpět po loukách do cíle. Tady už jsem jel na hraně únosnosti (195 - 200 tepů), předjel další dva lidi a konečně projel cílem.

Následovalo pivko, řízek, jogurt, puding a nealko - vše v ceně startovného a čekání na vyhlášení. Musím říci, že jsme jako tým zabodovali, protože máme jedno první (nad 100kg), jedno druhé (ženy 18-29let) a jedno třetí (muži senioři) místo. Po vyhlášení výsledků následovala zábava s diskotékou.
Myslím, že to byl velmi vydařený závod s perfektní organizací a ještě lepší tratí - všem doporučuju. Pro úplnost dodávám vysledky v jednotlivých kategoriích.

Jiří Novotný, VYSOT SPORT

Přehled prvních 3 z každé kategorie:

Muži A (narození 1984-1969)
1. Milan Barényi	TREK KCK OSLANY	1:31:42
2. Karel Videcký	MAX CURSOR	1:34:02
3. Ondřej Fojtík	OK BAG BLANSKO	1:35:03
Muži B (narození 1968-1954)
1. Jan Kopka	CYKLOSPORT KERDA	1:40:47
2. Marek Náhlík	ZOMBIE OPAVA	1:47:31
3. Jiří Šitavanc	VYSOT SPORT	1:50:43
Muži C (narození 1954 a dříve)
1. Jiljí Krkoška	FRÝDEK-MÍSTEK	2:10:55
2. Vladimír Kučera	CYKLOSPORT CHROPYNĚ	2:17:58
3. Václav Venclík	CTKO Lipník	2:21:46
Ženy (nar. 1984-1974)
1. Lenka Valová	OSTRAVA	2:13:39
2. Ivana Šitavancová	VYSOT SPORT	2:48:26
3. Eva Hamlová	CYKLO HRÁŠEK	2:59:21
Ženy seniorky (nar.1973 a dříve)
1. Yvona Kotyková	CYKLOSPORT KERDA	2:17:36
2. Radka Sedláčková	ALVE MTB	2:44:29
3. Dana Ševčíková	OPAVA	2:44:32
Junioři (nar. 1988-1985)
1. Vít Otevřel	BESKYD BIKE CLUB	1:52:42
2. Karel Trčka	MALENOVICE	1:53:22
3. Martin Rajčáni	TJ TŽ TŘINEC	1:55:16
Juniorky (nar. 1988-1985)
1. Lenka Bystřičanová	OSTRAVA	2:05:22
2. Nikola Pargačová	VEŘOVICE	2:25:30
3. Jana Ševčíková	OPAVA	2:31:10
Muži T (nad 100kg)
1. Jiří Novotný	VYSOT SPORT	2:17:15
2. Robert Crha	BRNO	2:25:29
3. Jiří Blažek	LK Veřovice	2:30:22

Související odklazy: výsledky , Alve Veřovice , Lyžařský klub Veřovice